Vyčíslit celkový efekt automatizace na práci ve skladech a pracovní sílu je poměrně komplikovaná záležitost. Stejně jako cokoli jiného s sebou nese jednoznačné klady i zápory. Pojďme zkusit pohlédnout na situaci komplexně.

Automatizace ve skladech se posunula od jednoduchých úloh, jako je například balení, ke zpracovávání rozsáhlých celků dat získaných z různých zařízení a jejich následné analýze. S pomocí umělé inteligence jsou pak tato data vyhodnocena a na jejich základě jsou navržena či přímo realizována konkrétní opatření sledující optimalizaci procesů a růst jejich efektivity. To samozřejmě přináší výrazné benefity v podobě úspory času i nákladů, které lze následně využít jinde a jinak.

Jaké benefity automatizace přináší?

K nejčastěji zmiňovaným benefitům patří možnost přesunout zaměstnance od rutinních procesů k zajímavějším úkolům, kde lze uplatnit jejich talent, kreativitu a zkušenost. Podniky také přesouvají své zaměstnance z pozic, které jsou fyzicky náročné nebo nebezpečné a které mohou automaty vykonávat efektivněji. Chrání tak své zaměstnance před fyzickou zátěží a snižují riziko úrazů.

Dalším benefitem automatizace procesů je zvyšování efektivity práce. Příkladem může být nahrazení fyzického sledování skladových položek automatizovaným systémem využívajícím čárové kódy či RFID značky. Díky nim může být vychystávací nebo balicí proces zautomatizován se všemi výhodami, které to s sebou přináší.

Stále častěji se také ve skladech uplatňují roboti, jejichž vyšší efektivita přináší i vyšší produkci napříč všemi dotčenými odvětvími. Spolu s příchodem robotů ale také vyvstává otázka, nakolik ovlivní nabídku pracovních míst pro zaměstnance. Keven Beasley, CIO ve společnosti VAI vyvíjející software pro řízení zásob, však tyto obavy na základě svých zkušeností nepotvrzuje: „Podniky v naprosté většině případů dokážou ocenit zkušenosti a znalosti svých zaměstnanců a přesouvají je z automatizovaných pozic na nová místa, kde mohou lépe uplatnit svůj talent a kreativitu.“

Existují i určitá úskalí

Stále však v kontextu automatizace procesů existují určité obavy, kterým dává za pravdu i loňská studie University of California: „I když některé technologie mohou usnadnit nejnáročnější úkoly při práci ve skladu (jako například manipulace s těžkými a rozměrnými břemeny), bude to pravděpodobně spojeno se snahami o zvýšení pracovního úsilí a tempa práce s využitím nových metod sledování pracovníků. “ „To může v důsledku vést k dalším rizikům v oblasti zdraví a bezpečnosti zaměstnanců,“ uzavírá studie.

Jako další nevýhoda naprosté automatizace procesů bývá uváděna ztráta kvalifikace zaměstnanců. Pokud jsou komplexní úkony rozděleny do jednotlivých dílčích kroků, z nichž následně automatizovaný systém poskládá své postupy bez zásahů člověka, zaměstnanci časem ztratí přehled o procesu jako celku, jednotlivý typech operací a jejich vzájemných vazbách.

V krátkodobém horizontu počet pracovních pozic ve skladech neklesne

I když automatizace časem může vést ke snižování počtu pracovních míst, v krátkodobém až střednědobém horizontu to pravděpodobně nehrozí. S neustále se zvyšující poptávkou po zboží a službách bude poptávka po skladových zaměstnancích v následujících 5 až 10 letech spíše narůstat.

To v současnosti i blízké budoucnosti představuje značné problémy po podniky. Není snadné získat a udržet potřebné zaměstnance a ustát tak rostoucí požadavky zákazníků i tlak konkurence. Proto se zde tak dobře uplatňují technologie a pomáhají odvádět potřebnou práci v pozicích, které by jinak zůstaly neobsazené. S neustálým zdokonalováním moderních technologií je více než zřejmé, že mohou být velmi silným a užitečným nástrojem pro udržení konkurenceschopnosti na globálním trhu.