„Když už nejsem schopen procesy kontrolovat, ztrácím schopnost uspokojovat požadavky zákazníků nebo nastávají časté problémy ve výrobě, je čas zaměřit se na zlepšování. Simulace je jedna z výborných metod, kterou lze s úspěchem použít,“ říká Petr Jalůvka, jednatel DYNAMIC FUTURE.

V článku se podíváme na to, kdy se simulační modely vyplatí, co je potřeba k jejich úspěšnému nasazení – a jak pomáhají firmám i institucím dělat informovaná rozhodnutí dřív, než investují čas a peníze.

Pro koho se simulace opravdu hodí

Simulační modely anebo pokročilejší digitální dvojčata samozřejmě nevyužije úplně každá organizace. Na druhou stranu to neznamená, že by byly určeny jen pro ty největší. Mnohem důležitější než počet zaměstnanců nebo roční obrat je složitost procesů a schopnost firmy mít (nebo si vytvořit) potřebná vstupní data.

„Malé firmy mají procesy jednodušší a často si je dokážou upravit selským rozumem. Jak ale firma roste, přestává to stačit. Když už na to nestačím hlavou, je dobré využít simulaci,“ vysvětluje Petr Jalůvka.

Častým impulsem k úvahám o zapojení simulací bývá ztráta přehledu nad procesy: firma roste, digitalizuje, automatizuje… a najednou není jasné, jak přesně její procesy fungují. Simulace v takové chvíli pomáhá:

  • zmapovat reálný stav,
  • navrhnout varianty změn,
  • ověřit dopady ještě před realizací.

Výroba a logistika: od skladu po celý závod

Simulační modely se nejčastěji spojují s výrobou a logistikou, ale jak ukazují zkušenosti, jejich využití je mnohem širší. Pokud má firma (nebo instituce) složité procesy, které chce optimalizovat, ověřit nebo nově nastavit, simulace může být silným pomocníkem.

Například Magna Exterior, která vyrábí plastové díly a moduly pro vnitřní i vnější vybavení automobilů, řešila pomocí interních simulací pokrytí rostoucích zakázek. Díky digitálnímu dvojčeti může testovat změny, aniž by ohrozila běžný provoz. Ověří, jestli je kapacita výrobní linky dostatečná, jak se projeví přidání další směny, nebo kolik lidí a manipulační techniky bude potřeba ve skladu.

Dalším příkladem jsou simulace, které DYNAMIC FUTURE prováděli pro Madetu.

„Pomocí modelu jsme ověřovali, zda má smysl investovat do automatizace, a to ještě před samotným nákupem zařízení. Dá se to spočítat teoreticky, ale simulace dává přesnější výstup,“ doplňuje jednatel.

Zdravotnictví: od komfortu pacienta po vytížení pracovišť

Zajímavým a netradičním příkladem je projekt pro Krajskou nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. Tam pomocí jednoduché aplikace sbírali data o pohybu pacientů a rozhodli se je analyzovat simulačním modelem.

„Pan primář i vedení nemocnice chtěli zjistit, kde pacienti zbytečně čekají, a řešit to ještě před výstavbou nového pavilonu. Cílem bylo zlepšit jejich komfort,“ vzpomíná Jan Šlajer, jednatel DYNAMIC FUTURE, s tím se že všichni včetně projektanta rychle naladili na stejnou vlnu a práce na simulačním modelu dávala hluboký smysl.

Podobnou zkušenost má DYNAMIC FUTURE i z benešovské nemocnice. Šlo o návrh optimálního uspořádání ambulancí pavilonu interny. Cílem projektu bylo zkrátit dubu příjmu pacienta, zkvalitnit proces příjmu a zlepšit využití jednotlivých pracovišť a pracovníků.

Nejde o ojedinělé projekty, ve zdravotnictví se digitální dvojčata začínají postupně uplatňovat čím dál víc. O tom, jak simulační projekty pomáhají českým lékařům i pacientům a na co nejčastěji narážejí, píšeme v jednom ze starších blogových článků.

Hlavní výhody simulací

Simulace pomáhají firmám a institucím ověřit dopady změn dřív, než do nich investují peníze, čas nebo energii. Například při plánování automatizace může simulace ukázat, zda vůbec dává smysl.

„Když podnikům takzvaně docházejí lidi, což je v Česku běžné, snaží se své procesy automatizovat. Ale předtím chtějí zjistit, jestli a jaký přínos bude automatizace mít. A právě tady simulace ukáže, nakolik jim investice do změny opravdu pomůže,“ uvádí Jan Šlajer.

Stejně tak je simulace cenná v období špiček, jako jsou například Vánoce v e-commerce. Procesy, které jinak fungují hladce, najednou prodejci nestíhají v potřebných termínech a objemech.

„Simulace vám pomůže nastavit procesy tak, aby zvládly i peak, aniž byste museli vše předělávat od základu. Je totiž možné testovat třeba jen variantu pro sezonní období,“ popisuje Jan Šlajer.

Další výhody simulací:

  • Prověření několika variant – a porovnání jejich dopadů,
  • optimalizace bez ohrožení provozu,
  • ověření návratnosti investic,
  • identifikace úzkých míst.

Na co se připravit, než začnete

Simulace je silný nástroj – ale nefunguje stylem: „hodíme do ní data a ona něco vyplivne“. Chce poctivou přípravu a především dobré pochopení vlastního procesu.

„Na začátku musíte investovat čas – do poznání procesu i do stavby modelu. A taky musíte vědět, co vlastně chcete ověřit,“ zdůrazňuje Petr Jalůvka.

Důležité je:

  • Definovat cíl: co chcete pomocí modelu zjistit?
  • Zajistit data: čím přesnější, tím lepší. Ale i odhady můžou být užitečné.
  • Získat podporu vedení: bez něj změny nepůjdou prosadit.
  • Mít ochotu něco změnit: protože model může ukázat, že dosavadní nastavení nestačí.

„Spousta firem jen navyšuje kapacitu a tlačí produkci dál a dál. Až narazí. Simulace jim pomůže najít cestu ven – systematicky, ne pouhým hašením požárů,“ uzavírá Jan Šlajer.