Jakým způsobem dnes firmy skutečně využívají umělou inteligenci a kde jsou její limity? Přečtěte si, jak AI zasahuje do každodenní praxe při práci s dynamickými simulacemi, predikcemi a digitálními dvojčaty. Zjistíte, proč Petr Jalůvka a Jan Šlajer, jednatelé DYNAMIC FUTURE, nevnímají AI jako náhradu člověka, ale jako nástroj, který zrychluje rozhodování, zefektivňuje práci a otevírá nové možnosti. Pokud víte, jak s ním zacházet.

Ve vašem oboru, ostatně podobně jako v jiných, se tématu umělé inteligence nelze vyhnout. Jak ji v DYNAMIC FUTURE zapojujete?

Jan Šlajer: AI u nás rozhodně není nástroj, kterému jen zadáme podklady a slepě převezmeme výstup. To nejde. AI stále fabuluje, i když méně než dřív. Je pro nás spíš pomocník – využíváme ji třeba při zpracování dokumentace, návrhu struktury textů, nebo když potřebujeme analyzovat rozsáhlá data a vyhodnotit je. Výstup si ale vždy upravujeme. Je to zkrátka o spolupráci.

Petr Jalůvka: Přesně. Když třeba dostaneme požadavek od klienta na metody, které neznáme – jako se nám to stalo s DES a ABM – AI nám velmi rychle pomohla pochopit, o co jde. DES je „discrete event simulation“, ABM je „agent-based modeling“. Díky tomu jsme mohli reagovat rychle a odborně.

Používáte AI i na programování nebo jiné technické úkoly?

Jan Šlajer: Ano, ale má to limity. Například u maker pro Excel mi AI pomáhá u jednodušších věcí. Jakmile je to složitější a já to nedokážu přesně popsat, začne generovat nesmysly. Často zapomíná, že jsem na Macu, a vrací mi kód pro Windows. Ale když jí zadání dobře připravím a vedu ji krok po kroku, dostanu se tam, kam potřebuji. Efektivněji než dřív.

Je už podle vás AI dost spolehlivá i pro datové analýzy? Pomáhá vám?

Petr Jalůvka: Zatím ne naplno. U jednodušších dat zvládne hodně. Pozná strukturu, spočítá součty, vytváří grafy. Ale jakmile jsou data složitější, nestrukturovaná, nebo mají nestandardní formát, dost se ztrácí. Vysvětlit jí, co má dělat, často trvá déle, než když si to člověk udělá sám.

Jan Šlajer: Navíc AI občas nedodrží vlastní postup, který navrhne. Řekne, že něco udělá v pěti krocích a v kroku čtyři najednou zvolí úplně jinou cestu. Takže zatím to není nástroj na spolehlivou analýzu, ale na zrychlení zpracování podkladů a návrhů rozhodně ano.

Takže v řízení a rozhodování se zatím spoléháte sami na sebe.

Jan Šlajer: Rozhodně. AI může připravit vstupy, sumarizace, návrhy, ale finální rozhodnutí musí udělat člověk. Pořád musíme posuzovat, jestli to, co navrhla, má hlavu a patu.

Petr Jalůvka: Osobně jsem vypozoroval, že není kreativní. Umí dobře analyzovat, argumentovat, odpovědět přesně na otázku. Ale originální řešení nebo návrh metodiky si pořád musíme vymyslet sami.

Přesto se zdá, že u vás má AI pevné místo. V čem je vám tedy nejvíc prospěšná?

Jan Šlajer: Ve zrychlení práce. Když třeba zpracovávám audit, nahraju AI vstupní data a ona mi pomůže poskládat závěry. Nebo napíše shrnutí, zhodnotí výstupy. Je to obrovská úspora času – ten pak věnujeme hlubší analýze a přemýšlení, co s tím dál.

Petr Jalůvka: Zajímavé je i to, že AI dnes dokáže přizpůsobit jazyk podle publika. Když se jí ptá manažer, odpovídá jinak než když se ptá dělník. To má velký potenciál pro interní komunikaci ve firmách – AI může zprostředkovat stejnou informaci různým lidem srozumitelně.

O tom, že AI změní průmysl, není třeba diskutovat. Ale nemluví se o potřebě změn už dlouho s poněkud spornými výsledky?

Petr Jalůvka: Teď se opravdu začíná dít změna. Ne jako u Průmyslu 4.0, kde jsme dostali technologie, ale nic se nezměnilo. Dnes už se AI zapojuje do strojů, učí se z manuálů, vyhodnocuje stav technologií a komunikuje výsledky managementu. To je velký posun.

Jan Šlajer: Vidíme budoucnost v tom, že AI nebude jen „počítat“, ale bude schopná interpretovat data tak, aby management dostal smysluplné závěry. Predikce necháme algoritmům, ale vyhodnocení výsledků, scénářů a doporučení – tam má AI silné místo.

Změnila AI způsob, jakým přemýšlíte o vedení firmy?

Jan Šlajer: Určitě. Zjišťujeme, že čím víc toho nástroj umí, tím víc záleží na nás, jak ho používáme. Nejde jen o to, že AI nahradí člověka – ona spíš mění, co ten člověk dělá. My jsme ti, kdo rozhodují, co s daty, výsledky a doporučeními uděláme.

Petr Jalůvka: A pořád platí: prst na červeném tlačítku musí mít člověk.