Hana Zemanová, konzultant

Simulační programy jsou využívané v různých odvětvích. Lze díky nim plánovat dopravu, skladování, předpovídat poptávku, existují ale také programy, které dokážou vypočítat pravděpodobnost vyhynutí populace. K čemu je to vlastně dobré?

Z ekonomického hlediska se jedná o to, zda vynaložit náklady na ochranu daného druhu či zda je taková investice nevýhodná. Z časového hlediska je to jediná možnost, jak se přesvědčit, kam se bude ubírat vývoj dané populace. Vezmeme-li si např. skupinu laboratorních hlodavců podrobenou určitému pokusu, museli bychom na výsledky čekat několik generací, tj. několik měsíců i let, a co teprve u větších zvířat, jejichž generační interval je delší?

Ochrana přírody a průmyslová výroba mají k sobě velmi blízko, a to i z hlediska simulačních nástrojů a jejich použití. Pro účel odhadu životaschopnosti populace v přírodě slouží např. software VORTEX Population Viability Analysis Software (http://www.vortex9.org/vortex.html). Program není určen ke komerčním účelům, je zcela volně ke stažení pro jednotlivce i vědecké instituce.

Jaké je jeho použití? Nezbytností pro jakoukoli simulaci jsou výchozí data, tj. analýza současného stavu. Pro simulaci výroby potřebujeme znát počty kusů, druhy výrobků, rychlost výroby (tj. „přírůstek“ kusů za zvolenou časovou jednotku), zmetkovitost, dále velikost skladu, rozměry přístrojů, vzdálenosti atd., dle konkrétního zaměření projektu. Pro analýzu přežití např. populace srnců v určité oblasti potřebujeme opět znát čísla – výchozí počet jedinců, poměr pohlaví, jejich vzájemné vztahy ve skupině (tj. kteří jedinci jsou spolu vzájemně příbuzní), porodnost a úmrtnost, počet populací, které se mohou vzájemně stýkat. Dalšími důležitými parametry jsou především pravděpodobnost změny vnějších podmínek, opakované rušivé zásahy zvenčí, pravděpodobnost přežití jedinců atd. Nezbytné jsou také údaje o výskytu letálních genů v populaci.

Výstup ze simulace je textový (popis stavu populace za zvolenou časovou jednotku) i grafický (graf znázorní postup vývoje populace v čase).

Pomocí zadávaných údajů lze simulovat různé situace, např. přidání nových jedinců do skupiny, frekvenci a sílu dopadu zásahů zvenčí a porovnávat jednotlivé alternativy. Simulační program je důležitým vodítkem v rozhodování, zda se ochrana daného druhu vyplatí.

Výstupy simulačních nástrojů jsou pouze orientační – vždy může nastat situace, kterou nepředpokládáme. Ale lze díky nim ověřit alespoň částečně, zda námi navržené řešení je správnou cestou pro zlepšení současné situace.