Stojí logistika nachází na rozcestí? Podle Petra Jalůvky, jednatele DYNAMIC FUTURE, má před sebou hned několik výzev. Kromě změn v oblasti lidských zdrojů čelí i specifikům automatizací pro jednotlivé obory, schopnosti správně používat dostupná data nebo zapojit AI. „Jsem praktický skeptik a optimistický vizionář,“ říká Jalůvka. V rozhovoru také prozrazuje, jak na měnící se svět logistiky hodlá DYNAMIC FUTURE reagovat.

Jak vnímáte současný vývoj v logistice?

Mám pocit, že se logistika rozděluje do dvou linií. Souvisí to s příchodem a větší dostupností automatizací, jakými jsou autostory nebo radioshuttly. Na jedné straně máme tradiční skladování s vysokozdvižnými vozíky a jednoduchými automatizacemi, které jsou efektivní pro většinu firem. Na straně druhé se rozvíjí vysokohustotní skladování, mnohem vhodnější pro specifické druhy byznysu, například pro e-commerce giganty typu Alza. Vidíme to i na konferencích – buď se zaměřují na klasická řešení, která  jsou mnohdy velmi inovativní, ale postavená na tradičních technologiích, nebo diskutují o nových super moderních technologiích schopných minimalizovat lidskou činnost.

Co se za takovým rozdělením skrývá?

Bude to hned několik faktorů. Hodně se diskutuje o nedostatku pracovní síly, což je podle mě klíčové. Lidé do firem sice stále přicházejí a neočekávám, že se jejich „objem“ vyčerpá, ale spíš budou chybět zaměstnanci ochotní pracovat na nižších pozicích. Proto řada společností investuje do technologií – očekávají, že lidská práce bude tak drahá, že se jim investice do automatizace nevyplatí sice v krátkodobém horizontu, ale v horizonu pět let a více už bude mít smysl. Roli hraje i citelné zlevnění technologií. Když se objevil Amazon, šlo o astronomické cifry, které si mohl dovolit jen specifický byznys, aby zvýšil svou efektivitu. Dnes se můžete pustit i do mnohem menších instalací. Nedávno jsem byl v Košicích na konferenci. Ukazovali opravdu malý sklad, ve kterém ušetřili dva manipulanty jen tím, že zavedli dva automatické vozíky. Napadlo mě, jestli by peníze za vozíky nevyužili daleko lépe, ale pak mi došlo, že v principu to není nic proti ničemu. Cíl byl splněn a firmě tahle automatizace pomáhá a přináší efekt.

Začínají už podniky chápat, že logistika není jen izolovaný obor, ale prostupuje všemi jejich procesy?

Vždycky, když dostanu záchvat optimismu, že se blýská na lepší časy, jsem vrácen zpátky na zem a do reality většiny tuzemských společností. Ale určitě se to zlepšuje. Jde totiž o nevratný proces. Potenciál v procesech je natolik vyčerpaný, že jediná efektivita vzniká tím, že se věci propojí mezi sebou a fabrika začne dýchat jako jeden organismus. Právě logistika se totiž stará o krevní oběh každého podniku. Chcete příklad? Pokud dělám plán výroby a předávám ho někomu, kdo naplánuje logistiku, tak jsem nedělal jen plán výroby – byl jsem součástí plánování logistiky. Tam, kde pochopili, že logistika je integrální proces, mají obrovský náskok. Myslím, že hodně tomu pomohly společnosti typu Rohlík a Zásilkovna. S jejich příchodem jsme si všichni naplno uvědomili, že logistika je součástí našich životů, a že je obrovský rozdíl, když musím vytáhnout papírek ze schránky, běžet s ním v určitý čas na poštu a vystát tam obrovskou frontu, a když si můžu balíček vyzvednout třeba o půlnoci kdekoli chci. A pokud nerad nakupuju, naklikám si zboží z obýváku a někdo mi ho přesně na čas přiveze domů. Doba se mění. A mění se i kvalita. To je dobrá zpráva.

Pozorujete takové změny i u svých klientů?

Samozřejmě! Kdysi jsme něco naprojektovali, klient to dlouho odsouhlasoval, uběhl rok dva, konečně se začalo stavět a za pět let se stříhala s velkou slávou páska. Letos jsme se SALSO dělali logistický audit pro našeho dlouholetého zákazníka fgFORTE. Je to malinká firma, která dělá baterky do vysokozdvižných vozíků nebo do UPS systémů. Má dva úžasné majitele. Probrali jsme, jaké změny by bylo fajn udělat a ve chvíli, kdy to pánům dávalo logiku, ozvali se, že už něco vymysleli a chtějí to realizovat. Pružnost, rychlost a efektivita se zvyšují i v korporátech.

Před jakými výzvami podle vás logistika stojí?

Za prvé zmíním data a schopnost správně je vytěžit a správně použít. Vidíme, že tam, kde nasazujeme náš software PREWIT, ještě nedokážeme dohlédnout, jaký mají přesná čísla, která díky němu získáme, dopad v procesech. Jsme schopni predikovat s přesností 95 procent a více, jak budou v následujících dnech odcházet zásilky nebo objednávky ze závodů. Na to je ale navázána hromada procesů, které by z nich mohly těžit. Mohli bychom třeba kusům přidat měrné jednotky a predikovat, jak budou odcházet zásilky z expedice. Mohli bychom přesně naplánovat, jak je uložíme do aut a kolik a kdy těch aut potřebujeme. Právě v procesech, které patří k posledním úkonům, a na které nezbývá moc času, vznikají zbytečné a značné nepřesnosti. Zároveň bychom přesně naplánovali, jak bude vypadat práce ve skladu. Místo operativního řízení typu „přijela mi paleta – musím ji někam zaskladnit“ lze přesně vědět, že za X hodin povezu tuhle paletu z bodu A do bodu B. A můžu pracovat s kapacitou skladu i skladníků. Tohle si dokážeme představit jako skrytý potenciál dat. Ale on je ještě mnohem, mnohem dál.

Dokáže ten potenciál odhalit umělá inteligence?

Jsem takový praktický skeptik a optimistický vizionář. Umělá inteligence má své místo, ale zatím nejsem přesvědčen, že je v rozhodování schopna plně nahradit lidský faktor. Umí velmi dobře analyzovat data, inspirovat nebo navrhnout nějaký směr, ale lidský mozek a intuice jsou pořád nezastupitelné. Pokud má každý zákazník data strukturována nějak jinak a principy, které v jeho firmě fungují, dávají datům úplně specifický rozměr, jsem v této chvíli skeptický k jejímu využití pro složitější analýzy. Myslím si, že umělá inteligence má velký potenciál v oblasti napovídání a analýzy dat – například by mohla upozornit na opakující se vzorce v chování zákazníků nebo předpovědět, jaké produkty se budou pravděpodobně prodávat na základě sezonních trendů. Abych na základě výstupů z AI v tuhle chvíli něco zákazníkovi deklaroval, je pro mě příliš tenký led. Zatím. Vývoj jde ale hrozně rychle dopředu.

Jsme na to vůbec připraveni?

Tohle je velmi zajímavé. V rámci studia jsem se trošku povrtal v databázích a našel články týkající se automatizace poslední míle a jejích dopadů na lidi. Otázka, zda budeme tyto technologie schopni přijmout, visí ve vzduchu. Evropa je v tomto směru omezená svou hustou infrastrukturou, v Asii a Americe není problém vybudovat pro doručování automatickým vozíkem nové pruhy na silnicích. Dokážeme se ale vyrovnat s tím, že na ulici budeme potkávat vozíky, drony, bezpilotní auta? A zvládneme nastavit legislativu tak, aby chránila, co je potřeba a zároveň nebránila rozvoji? Momentálně vnímám, že nařízení a zákony za realitou dost kulhají.

Jaký nejvýraznější trend v logistice očekáváte?

Myslím, že přijde revoluce. Že se budeme muset s technologiemi sžít. Navíc budeme muset počítat s nutností šetření zdrojů ve smyslu surovin, ze kterých vyrábíme. To pronikne i do logistiky. Všechno bude propojené, legislativa se bude muset rychleji přizpůsobovat.

Co čeká DYNAMIC FUTURE?

Rádi bychom pokračovali v rozvoji predikčního softwaru PREWIT, který jsme vyvinuli. Letošní setkání uživatelů nám otevřelo oči, potvrdilo, že je skutečně unikátní, a to celosvětově. Vidíme v něm obrovský potenciál. Chceme hledat možnosti, jak se přizpůsobit rychle se měnícímu světu logistiky a průmyslu, protože věříme, že jeho unikátní vlastnosti mohou být ještě lépe využity. Letos jsme například viděli, že implementace PREWITu u některých našich zákazníků vedla k významnému snížení skladových zásob a efektivnějšímu plánování výroby. To je přesně směr, kterým se chceme ubírat – hledat inovace, které mají reálný dopad na efektivitu a náklady našich zákazníků.